|
|
The instrumentalisation and weaponisation of migrants, its impacts, and how the EU responds: the case of Belarus
Škopková, Lucie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Tato diplomová práce se zaměří na téma instrumentalizace neboli weponizace migrace jako jedné z hybridních hrozeb, jejímž hlavním cílem je destabilizace vnitřního systému cílového státu. Praktický případ krize na hranicích mezi Polskem a Běloruskem bude použit pro znázornění do jaké míry je Evropská unie schopna čelit hybridním hrozbám a do jaké míry může být považována za takzvanou normativní mocnost. Hlavní metodou výzkumu bude obsahová analýza relevantních článků z portálů EURACTIV, EUobserver a POLITICO společně s rozhovory s experty a akademiky. Analýza se zaměří na koncept Evropské unie jako normativní mocnosti za pomoci realismu a neo-realismu s důrazem na roli lidských práv a závislosti Evropské unie na udělování sankcí. Za pomoci této analýzy se ukotví závěr, který podkládá, že se v praxi jeví Evropská unie jako civilní mocnost se silnými normativními základy spíše než pouze jako jednoznačná normativní mocnost.
|
|
|
Normativní moc jako základ EU peacebuildingu: Šíření normativní moci EU na západním Balkáně
Petrlová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl propojit teorii normativní moci s působením Evropské unie v oblasti západního Balkánu. Teoretický koncept normativní moci je založený na vnímání EU jako normativního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých norem, hodnot a principů působit jako významný civilní aktér v mezinárodních vztazích a obzvláště v konfliktním managementu. Teoretická část práce se proto zaměřuje na koncept normativní moci EU (NPE) tak, jak jej prezentoval Ian Manners, a jak se její normativní charakter odráží ve společné bezpečnostní a obranné politice. Následně dochází k rozboru toho, jakým způsobem je NPE ve vybraných zemích západního Balkánu šířena, a to prostřednictvím čtyř vybraných Mannersových mechanismů, které současně tvoří operacionalizaci diplomové práce. Cílem tohoto textu je tedy přispět nejen k dalšímu rozšíření debaty o roli EU v mezinárodním systému, ale současně zjistit jakým způsobem jsou její normy a hodnoty přenášeny ve vybraných zemích jejího blízkého sousedství - Bosně a Hercegovině, Makedonii a Kosovu. To vše s ohledem např. na demokracii, lidská a menšinová práva, mírové řešení sporů, dobré vládnutí, tj. základní hodnoty EU. Operacionalizace umožnila zjistit, že ačkoli se EU ve svých postojích snaží jednat na normativní bázi, jsou v jejích aktivitách reflektovány...
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
The EU's Response to China's Belt and Road Initiative: A Geopolitical Analysis
Nguyen, Dao ; Kissack, Robert (vedoucí práce) ; David, Maxine (oponent)
Research on geopolitics primarily focuses on nation-state actors and how geographical factors affect their policy towards other actors in international relations. The EU, as a non-state actor and a normative power, has been understudied through the lens of geopolitics as scholars believed that this Union was unlikely to apply geopolitical thinking in their foreign policy. This thesis aims to explore to what extent and under what circumstances an actor, notably a non- state actor, applies geopolitical theories in the foreign policy. The paper argues that geopolitics theories, both classical and critical ones, have been increasingly able to explain the external relations of the EU, particularly after 2013 when the Chinese government launched Belt and Road Initiative (BRI). Furthermore, geopolitics theories also add more values to understand the complexity of the EU' foreign policy, given the fact that there is no single theory that can explain it comprehensively. As explanatory research, qualitative methods, including discourse analysis, content analysis, and process tracing, will be used to examine how the EU has responded to BRI. The thesis first reviews the scholarship on geopolitics and EU's foreign policy. Next, it investigates how China applies geoplitics in BRI. Last, it focuses on how the...
|
|
|
On its way to membership? EU-Moldova relations after the Association Agreement
Kráľová, Diana ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
Európska únia je jednou z najvýznamnejších medzinárodných aktérov, z ktorého robí inštitucionálny charakter a špecifické vedenie zahraničnej politiky zaujímavý objekt skúmania. Vytvára robustné politiky a programy na zarámcovanie vzťahov s členskými, ako aj susediacimi krajinami. Európska susedská politika (ESP), a špecificky Východné partnerstvo, sú jedným z príkladov. Napriek tomu, že ESP bola koncipovaná ako politika "ne-členstva", komunikácia postoja EÚ sa tomuto rámcovaniu zvykne vyhýbať. V dôsledku toho vzniká situácia, v ktorej susedný štát naďalej ašpiruje na členstvo v EÚ, a to aj napriek nedostatočnému pokroku v oblasti reforiem, v nádeji, že dôjde k ,,oneskoreniu" členstva. Táto diplomová práca sa venuje tomuto nesúladu interpretáciou vývoja vzťahu medzi EU a Moldavskom po podpise Asociačnej dohody a hodnotí, ako EÚ využíva svoju normatívnu moc na europeizáciu Moldavska. Kľúčové slová Normatívna moc, Europeizácia, rozširovanie EÚ, Európska únia, Moldavská republika
|
|
|
Porušování lidských práv na území Západního břehu a reflexe v Evropské unii
Langrová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá zahraniční politikou Evropské unie vůči Izraeli v kontextu porušování lidských práv na území Západního břehu. Izrael na tomto okupovaném území porušuje několik částí mezinárodního práva, zejména Ženevské konvence. Přestože Evropská unie deklaruje úctu k lidským právům a zavazuje se k jejich šíření, spolupracuje s Izraelem v mnoha různých oblastech. Tato práce využívá pojmy normativní síla od Iana Mannerse a legitimizační síla od Anderse Perssona k analýze, jak Evropská unie reflektuje porušování lidských práv ve vztahu k Izraeli v letech 2005 a 2015.
|
|
|
Normativní moc jako základ EU peacebuildingu: Šíření normativní moci EU na západním Balkáně
Petrlová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl propojit teorii normativní moci s působením Evropské unie v oblasti západního Balkánu. Teoretický koncept normativní moci je založený na vnímání EU jako normativního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých norem, hodnot a principů působit jako významný civilní aktér v mezinárodních vztazích a obzvláště v konfliktním managementu. Teoretická část práce se proto zaměřuje na koncept normativní moci EU (NPE) tak, jak jej prezentoval Ian Manners, a jak se její normativní charakter odráží ve společné bezpečnostní a obranné politice. Následně dochází k rozboru toho, jakým způsobem je NPE ve vybraných zemích západního Balkánu šířena, a to prostřednictvím čtyř vybraných Mannersových mechanismů, které současně tvoří operacionalizaci diplomové práce. Cílem tohoto textu je tedy přispět nejen k dalšímu rozšíření debaty o roli EU v mezinárodním systému, ale současně zjistit jakým způsobem jsou její normy a hodnoty přenášeny ve vybraných zemích jejího blízkého sousedství - Bosně a Hercegovině, Makedonii a Kosovu. To vše s ohledem např. na demokracii, lidská a menšinová práva, mírové řešení sporů, dobré vládnutí, tj. základní hodnoty EU. Operacionalizace umožnila zjistit, že ačkoli se EU ve svých postojích snaží jednat na normativní bázi, jsou v jejích aktivitách reflektovány...
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
European Union - A Normative Power? Testing European Neighbourhood Policy in the Mediterranean
Strýčková, Katarína ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Teória Normative Power Europe Iana Mannersa definuje Európsku úniu ako normatívneho aktéra medzinárodných vzťahov. Táto normatívnosť pramení podľa Mannersa z vnútornej podstaty EÚ, ktorej sila spočíva v jej schopnosti premeniť svoje okolie vo svoj obraz, a tým formulovať, čo je a čo nie je v medzinárodných vzťahoch považované za "normálne". Po spracovaní Mannersovej trojstrannej analýzy a definovaní normatívnych cieľov, prostriedkov a výsledkov normatívneho správania práca testuje koncept normatívnej mocnosti v južnej vetve Európskej susedskej politiky, a to najpravdepodobnejším prípadom, ktorým je politika pre podporu demokracie a ľudských práv v Tunisku. Závery analýzy všeobecne poukážu na nesúlad medzi strategickými cieľmi, ktoré EÚ sleduje, a normatívnymi prostriedkami, ktoré k dosiahnutiu týchto cieľov používa. Práca tak odhaľuje, že EÚ spoluprácou v Stredomorí dosahuje zmiešaných výsledkov - pokroku v oblasti ekonomicko-sociálnej na strane jednej a stagnáciu respektíve zhoršovanie situácie v oblasti politickej. Tento nesúlad reflektuje nekoherentnosť a nekonzistentnosť európskych politík, a preto vcelku nemôžeme správanie EÚ voči Stredomoriu v skúmanom období hodnotiť ako normatívne Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Normativní moc Evropské unie v Ázerbájdžánu
Kotásková, Tereza ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Ázerbájdžán se prezentuje jako země s nezávislou zahraniční politikou a v rámci Východního partnerství odmítá evropské požadavky na demokratické reformy. Evropská unie s ním přesto nadále rozvíjí vztahy, a to zejména v oblasti energetické spolupráce. EU z toho důvodu často čelí kritice, že tím porušuje své základní hodnoty demokracie a lidských práv, a vyvstávají pochyby, zda Evropa představuje normativní mocnost, jak ji v roce 2002 pojmenoval Ian Manners. Tato diplomová práce proto analyzuje evropskou politiku v Ázerbájdžánu z pohledu normativní moci. Dochází k závěru, že politika Evropské unie v Ázerbájdžánu je normativní a ekonomická spolupráce tomu není překážkou. Evropská politika má ovšem v Ázerbájdžánu velmi omezený dopad, a proto nelze konstatovat, že EU disponuje normativní mocí. Hlavními příčinami je nedostatečná efektivita evropských prostředků a odmítavý přístup ze strany Ázerbájdžánu. Současná situace ázerbájdžánských ekonomických těžkostí přitom pro Evropu vytváří potenciál svůj normativní vliv navýšit.
|
host ::
RSS.